••• Domů ••• | ••• Připíchnuté ••• | ••• Svět a Teia ••• | ••• Užší kruh •••
!POZOR! BLOG PŘESTĚHOVÁN NA NOVOU ADRESU!

Vstávání z mrtvých

26. listopadu 2011 v 12:42 | Teia Warrilow Gingl |  Připíchnuté
Poté, co se můj blog na hm... pár měsíců malilinko pozastavil, se možná vracím.
Zdálo se mi, že se vracím. Byl to opravdu živý sen (který mimojiné obsahoval taky cestování časem, 100 metrové voskové tuleně, co se správně vyvinou po pokapání voskem, jednooké lidi, modelky a natáčení filmu... byl to zmatek). Nicméně, rozhodla jsem se poslechnout svoje podvědomí a vrátit se. Měla jsem skvělé návrhy na články, ale všechny se mi ráno vykouřily z hlavy.
Cítím se o moc líp. Dostala jsem se z nejhoršího.
Nejsem si jistá, co vás čeká, ale určitě znovuobnovení Sametky. Jinak žádné plány moc nemám, snad něco příjde časem.
 

Jen lenost?

18. září 2011 v 14:15 | Teia Warrilow Gingl |  Svět a Teia
Aneb proč se tu hovno děje?
Můj život se poslední dobou malilinko zamotal, na blog prostě nějak není chuť...
Znovu začala škola, zhubla jsem dvě kila, z normálních obědů se staly obědy ve stylu zmrzlina nebo kus bagety, na učení kašlu (jasně, píšem zemák, chemii a fyziku, na nic z toho jsem se ještě ani nekoukla), vrátila jsem se ke studiu španělštiny, upravuji svoji francouzštinu (což obnáší také facebook a Windows francouzsky), doma jsme začli mluvit česko-anglicko-francouzsko-španělsko-rusky a je z toho malinko zmatek, zkouším pracovat na MacBooku, vrátila jsem se k trénování kinezí, k tomu se starám o malého... Snažím se dát si život dohromady, a ne že by na blog nebyl čas, ale hlavně chuť a nulová inspirace...
S M jsme teď tak trochu na hraně. Když zjistil, co jsme udělali, vzal to v klidu, vůbec nezuřil, dokonce o tom ani moc nemluví, a to není přirozené.
Dále jsem se dala na koukání na smutné filmy, jako je třeba Moulin Rouge - nádherně provedený film na jehož konci se mi chtělo brečet. Oceňuji i herecké výkony i děj i hudbu.
Na druhou stranu tolik oceňovaný film The City of Angel jsem napůl protrpěla, celé se mi to zdálo jako naprostá blbost. Konec se mi vůbec nezdál smutný, což mohlo být nevyhovujícími herci... Na to už bych se dobrovolně znovu nepodívala.

Opravdu moc se mi chce psát na témata týdne, ale nedokážu se k tomu přinutit. Snad to někdy doženu.
Dále jsem v permanentním stresu, který mi ani Teie vůbec nedělá dobře, ráno za mnou dokonce musel R.
Zjistila jsem, že už se "tam" nedokážu skoro vůbec soustředit, prakticky se tam neudržím, mnohem víc teď žiju fyzický život. A část mě si to vyčítá, protože tam nejsem dost pro MJ, s Lyl se už skoro nestýkám... Náš vztah s M je křehčí než kdy dřív. Ano, několikrát jsme se dohodli, že to znovu zkusíme, ale nejsem si jistá, jestli chci. Chci jeho, ale nevím, jestli ho miluju. Asi ne. Hodně se toho přes prázdniny změnilo, přenesla jsem se přes něj. Jistě, kvůli MJ a Teie by bylo lepší, kdybychom byli spolu, ale určitě by jim nevadilo, kdybychom byli "jen" přátelé.

Musím ocenit vzhled MacBooku, ale jinak nic moc. Ne, že by byl špatný a pro normální uživatele (zkontrolovat poštu, projet net etc.) rozhodně stačí, i když je to trochu drahá hračka. Oproti Windows velká změna. Moc se mi v tom hrabat nechce, takže to nejspíš nechám na jindy.

Včera jsme oslavili 48 narozeniny mojí matky, takže byla docela zábava. Nic velkého, jediné, co mě rozčiluje, je, že pozvala otcovi rodiče (se psem), takže budem zase měsíc jíst chlupy... Super vyhlídka.

Takže, jen abych to shrnula, asi tak proto se tu nic neděje...

Kam dál

Reklama